Stres je duševní nebo fyzická reakce organismu na náročné situace, k nimž patří i zkoušky ve škole. Do krevního oběhu se při něm vylučují hormony adrenalin a kortizol, svaly se napnou, dýchání i tep se zrychlí. Krátkodobý a náhlý stres stimuluje imunitní systém, dlouhodobý naopak imunitu a odolnost vůči patogenům oslabuje. Mějte stres pod kontrolou.
Krátkodobý a náhlý stres stimuluje imunitní systém, dlouhodobý naopak imunitu a odolnost vůči patogenům oslabuje.
Častou, dobře míněnou radou bývá – nestresovat se. „Ano, je to rozumné a smysluplné, ale rozumím i tomu, když někoho právě taková rada vystresuje ještě víc. Pokud se nevěnujete tomu, co cítíte a prožíváte, neumíte ani dobře zacházet se stresem a vzniká z toho další stres. Víte, že byste se měli uklidnit, ale často nevíte jak,“ říká socioterapeutka Lucia Skladanová. Tak vzniká bludný kruh, kdy stres plodí další stres ze stresu, což může vést k různým onemocněním a obtížím.
Ve videu, které jsme pro pořad „Jde o zdraví“ natočili v Institutu stresu, se dozvíte, jak se vyšetřuje úroveň stresu.
„Krátkodobý a náhlý stres, jaký prožívají například studenti při zkouškách, imunitní systém stimuluje, dlouhodobý vliv stresových hormonů naopak imunitu a odolnost vůči patogenům snižuje. Proto jsou chronicky vystresovaní lidé náchylnější k virovým, infekčním, ale i jiným onemocněním,“ říká Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické laboratoře Natures.
Stále více odborníků se přiklání k názoru, že i zdravotní problémy, jejichž příčinu nelze medicínsky určit, jsou výsledkem stresu. Možná i vás už potrápily bolesti břicha či zad a vyšetření nic nezjistila. \“Nejen holistická medicína, ale také mnoho psychoterapeutů je přesvědčeno, že nemoci mají psychosomatický původ a stres hraje při jejich rozvoji významnou roli,\“ dodává L. Skladanová. Pro organismus je stresem každé jednání, které jde proti němu, například špatné známky či neúspěšné zkoušky ve škole.
