Poranění hlavy vznikají nejčastěji při pádech, úderech a dopravních nehodách. Při úrazu hlavy může kromě vnějšího poranění ve formě otoku či rány dojít ik přímému nebo nepřímému poranění mozku. Píší o nich ve své nejnovější publikaci „První pomoc v praxi 2“ záchranáři Miriama Pištejová a Dušan Kraus.
I po krátké ztrátě vědomí po úrazu by měl být postižen vždy ošetřen lékařem.
Přímé poškození mozku vzniká hned při úrazu, například otřes nebo zhmoždění mozku. Při nepřímém poškození vzniká krvácení nebo otok, který poškozuje mozek. Největším nebezpečím při poranění hlavy je, že v terénu není možné spolehlivě vyloučit současné poranění mozku. Závažné poranění mozku může vzniknout i po zdánlivě malém úrazu a může se naplno projevit až za několik hodin nebo dní po úrazu, ale v té době už může být mozek nenávratně poškozen.
„Chlapec spadl na roh skříňky. Měl jen malou ranku na kořeni nosu. Ani nekrvácela. Vracel však a stěžoval si na točení hlavy. Po vyšetření lékařem bylo zjištěno, že má otřes mozku,“ píší autoři v hodnotné publikaci.
Jinou situací v jejich záchranářské praxi byl muž pod vlivem alkoholu. Byl dezorientován, měl zhoršenou artikulaci, byl spavý a stěžoval si na bolest hlavy. Záchranáři jeho stav, který mohlo způsobit požití alkoholu, nepodcenili. Pán měl tzv. subdurální hematom, což je krvácení pod tvrdou mozkovou plienku. Pokud se nezastaví včas, dojde k útlaku mozku.
I po krátké ztrátě vědomí po úrazu by měl být postižen vždy ošetřen lékařem. Poranění hlavy jsou navíc často spojena is poraněním páteře a míchy. Jak říká Dr. Nicolas Senn, zakladatel Americké asociace válečných chirurgů, osud poraněného je často v rukou toho, kdo jako první přiloží obvaz na ránu.
První pomoc při poranění hlavy
zkontrolovat stav vědomí a dýchání
při bezvědomí nebo příznacích poranění mozku ihned volat záchranku
ošetřit vnější poranění
sledovat změny vědomí
nedovolit postiženému usnout
je-li postižený v bezvědomí a není podezření na úraz páteře, uložit jej na bok
při krvácení z ucha uložit na stranu krvácení
